Do české vesnice Gerník
Výlet do největší české vesnice, zde možnost ubytování a stravování u krajanů. Po červené turistické značce asi 3,5 hodiny. Po cestě procházíme krasové údolí U Petra, kde je možnost shlédnout unikátní vodní mlýnky (vodenice). K mlýnkům je to po červené turistické značce asi 2,5 hodiny, je zde ideální možnost koupání a táboření.
Do české vesnice Bígr
Po červené turistické značce celkem 30 km, cesta většinou vede lesem a prochází dvě údolí, celkem trvá asi 8 hodin. Bígr je dnes dřevařskou osadou uprostřed liduprázdných lesů. Navštívit zde můžete muzeum naivního malíře Josefa Řeháka (1920-1921) v jeho domě čp. 91 s unikátními nástěnnými a stropními malbami, obrazy a řezbami, za shlédnutí stojí i několik vodních mlýnků pod vesnicí. Ve vesnici je možnost ubytování a stravování u krajanů.
Ke kaňonu řeky Nera – Cheile Nerei
Po nově vyznačené červené značce (červený bod od kostela kolem hřbitova a kolem sloupů elektrického vedení pořád dolů do údolí) do vesnice Şopotu Nou (asi 1,5 hodiny). Odtud je přístupný nádherný krasový kaňon řeky Nera, který leží v národním parku Cheile Nerei-Beuşniţa a má v té nejzajímavější části, kde se skály vypínají až 300 m vysoko nad úroveň řeky, celkem asi 25 km. Vede zde turistická stezka (značená červeným pásem), místy vytesaná ve skále (terasy a tunely). Cestou je možné odbočit k jezírku Lacul Dracului nebo k propasti Avenul Cutezătorilor (odbočka značena červeným křížem) či shlédnout vodopády Cascadele Beuşniţei. Celý kaňon je sjízdný i po vodě. Možnost stanování.
Na Cracu Mare
Od kostela se vydáme po cestě do Şopotu Nou značené červeným bodem, asi jeden km za vsí, před výrazným kuželovitým kopcem Patrie odbočíme po vozové cestě vpravo (značeno červeným kruhem) a po vrstevnici se stáčíme směrem k vesnici, od níž nás odděluje údolí s příjezdovou cestou od Nery, dopředu vybíhá krátký hřebínek Salaš Tuci, my se však na rozcestí pustíme vlevo (na severovýchod) směrem na Oltáň (salaše), po několika stech metrech na rozcestí však znovu zahneme napravo ke vsi a pokračujeme po hřebeni Cracu Mare, který posléze začíná klesat do údolí, sejdeme na silnici a po ní se vrátíme zpět do vsi nebo pokračujeme stále po značce červeného kruhu kratší, strmější cestou. Lehký vycházkový okruh má 8 km a projdeme jej zhruba za 2 hodiny. Značeno červeným kruhem.
Na hřeben Rakyty
Po značce (červený bod od kostela) se vydáme kolem krchova po vozové cestě směrem na Şopotu Nou kolem křížku až na místo, kde značka křižuje sloupy elektrického vedení. Tady se vydáme vlevo po vozové cestě (značeno modře), která vede až na samoty hřebenu Rakyty. Žijí zde rumunští pastevci a jsou zde nádherné výhledy. Jelikož Rovensko leží na hřebenu, můžete se na putování za romantickými výhledy vydat na kteroukoliv stranu. Budete-li se držet vozových cest vedoucích k salaším a políčkům, tak nemůžete zabloudit.
Rovensko – Sikovice
Po červené turistické značce směrem na Gerník, asi jeden km za vsí odbočují krátce za sebou doleva dvě vozové cesty, pustíme se druhou z nich (neznačeno) a zleva traverzujeme vrch U Kalu asi jeden km. V sedle cesta přechází na pravou stranu hřebene, po jednom km se v dalším sedle vrací nalevo a stále mírně klesá, napravo vybíhá boční hřeben, jejž nad Sikovicemi zakončuje vysoký špičatý vrch Glošina, my však sledujeme hřeben jižním směrem, dolinou mezi oběma hřebeny vede kratší varianta trasy po pěšině kolem potoka, který nás přivede do Sikovic ke kostelu, držíme-li se však o něco delší vozové hřebenové cesty, jsme odměněni pěknými výhledy, hřeben se postupně stáčí k jihozápadu, poslední výrazný vrch Brestelnic cesta objíždí zleva a vychází z lesa, přibývá salaší i sestupových variant, terén je však přehledný a všechny cesty vedou do Sikovic. Trasa měří 15 km, vede téměř stále z mírného kopce, je poměrně snadná i orientačně a trvá 3-4 hodiny, v opačném směru je v obou ohledech složitější a díky 650m převýšení zhruba o jednu hodinu delší. V Sikovicích se každou druhou neděli koná zajímavý dobytčí trh, první neděli v měsíci je na Gerníku a druhou neděli v Sikovicích.
Do Dunajské soutěsky
Autem po cestě dolů k Dunaji asi jednu hodinu. Lze pokračovat směrem na Oršavu a obdivovat nejkrásnější část Dunajské soutěsky – „Velké a Malé Kotle“ (Cazanele Mari a Cazanele Midi). Za Oršavou můžete navštívit technické muzeum v přehradní nádrži Železná vrata. Další zajímavou zastávkou je rozsáhlé vlastivědné muzeum v Drobetě Turnu Severinu, které stojí na místě slavného Trajánova mostu. Muzeum nabízí prohlídku akvárií s dunajskými rybami a historickou, etnografickou a přírodovědeckou expozici. U ústí potoka Mraconia vytesali horolezci do strmé, 110 m vysoké skály, obří reliéf tváře dáckého krále a vojevůdce Decebala. Reliéf vysoký 40 a široký 20 m navrhl mladý rumunský sochař Condarcea, žijící v Itálii. V Oršavě lze odbočit na sever k lázeňskému městu Băile Herculane (Herkulovy lázně). Jejich existence je známa již z dob 2. a 3. st., kdy v této oblasti vládli Římané. Podle pověsti si zde koupelí v místních pramenech vyléčil rány po boji s Hydrou bájný Herkules. Největší rozkvět lázně zaznamenaly v 19. století, kdy byl Banát součástí Rakouska-Uherska a kdy lázně získaly evropský věhlas a patronát samotné císařské rodiny. V lázních jsou minerální, většinou termální, prameny s teplotou 41- 60 °C vyvěrající z hloubek 1800-2000 m. Lázně jsou vhodné k léčení revmatických, srdečních a mnoha dalších chorob. V těsném okolí lze podnikat řadu vycházek, mj. na nejvyšší vrch nad městečkem (Domogled, 1106 m n.m.), ke Gisellinu kříži s nádhernými výhledy či k Sedmi horkým pramenům (Şapte Izvoare Calde).
Rovenské muzeum
V místní škole funguje malé vlastivědné muzeum s exponáty ilustrujícími rakouskou minulost oblasti ale i tradice českých krajanů a způsob polních prací. Muzeum založila a spravuje slečna učitelka Alenka Šubrtová. Vstupné dobrovolné.
(zdroj banat.cz)
